Baleárské ostrovy vznikly v období třetihor, kdy se formovalo pásmo Bétických Kordiler. Toto pohoří se táhne od pobřeží Afriky přes Gibraltar až ke španělskému pobřeží. Baleárské ostrovy jsou tou částí horského pásma, která vystupuje nad hladinu moře. Největším ostrovem je Mallorca. Na délku (mezi Capdepera u Cala Rajada a Punta Negra u Sant Elmu) měří ostrov 100 km a na šířku (mezi Cap de Formentor na severu a Cap de Salines na jihu) má asi 77 km.

Na Mallorce se vyskytují tři různé typy reliéfu. Horské pásmo na severozápadním pobřeží Cordillera del Norte zvané Tramuntana, se táhne od Sant Elmu až ke Cap de Formentor. Toto pohoří je převážně tvořeno vápencem a dosahuje výšek až přes 1400 metrů. V minulosti se zde vytvořilo mnoho jeskynních systémů, které je dnes možné navštívít.
Směrem na jihovýchod přechází pohoří do nížiny zvané Llanura del Centro. Na jižním pobřeží se rozkládá pohoří Serra de Llevant, které ale není tak vysoké jako Tramuntana.
Výjimečné formace, které se vytvořili na pobřeží mají mnoho různých tvarů. Fjordům podobné pobřeží se nachází na východě, strmě do moře spadající Serra del Norte na severu tvoří nádherné, skálami uzavřené zátoky.

Díky své poloze ve velmi teplé oblasti musí Mallorca čelit velkým problémům kvůli nedostatku vody. Množství srážek je navíc odlišné v různých částech ostrova. V pohoří Tramuntana spadne ročně až 1400 mm a naproti tomu v nižších polohách pouhých 400 mm srážek. Nedostatek vody, především v letní sezoně, kdy je potřebná k zavlažování polí, golfových hřišť a k naplnění hotelových bazénů, vedl k tomu, že je voda importována z pevniny. Tomu také potom odpovídá vyšší cena vody. Ještě před 50 lety stačily k získávání podpovrchové vody jednoduché pumpy poháněné větrným mlýnem. Dnes jsou již potřeba silné elektrické motory, aby vodu, která se nachází stále hlouběji, dostali na povrch. Nejen místní obyvatelé, ale také turisté by si měli být tohoto problému vědomi a vodou by měli co možná nejvíce šetřit.